zelená střecha

Extenzivní zelená střecha

Ve většině časopisů a článků se člověk dočte, že zelené střechy minimalizují návaly při odtoku dešťové vody, prodlužují životnost hydroizolace střechy a zlepšují tepelně izolační parametry střešní konstrukce. Dále mají vliv na zlepšení mikroklimatu, zachytávání prachu a nečistot z ovzduší, na zajištění ochrany proti sání větru na střechách a také na zvýšení požární odolnosti. Díky dobrému pohlcování hluku ve vegetaci se snižuje hladina hluku v zástavbě. Tyhle technické kecy jsou jistě zajímavé a pro mnoho lidí určujícím faktorem, proč se rozhodnout pro zelenou střechu, ale mně je to celkem jedno. Hlavní věc je ta, že se mi prostě líbí. Roky jsem se dívala z učeben na LMU na zelenou střechu garáže a snila o tom, že podobnou budu mít pod okny svého bytu. Na jaře tu kvetly sedmikrásky, na konci semestru kopretiny a na podzim ji traviny zbarvily na žlutooranžovo.

Když jsme začali uvažovat nad naším domem, volba byla jasná. Střecha bude prostě zelená. Bližší je mi možná trávová střecha s mírným sklonem, ale střecha plochá je rozhodně snadnější na údržbu.

Současná praxe zná dva základní druhy zelených střech, extenzivní a intenzivní. Extenzivní zelená střecha je střecha pohledová a intenzivní zelená střecha je řešena jako místo pro relaxaci a pohyb osob. Takováto střešní zahrada je jistě fajn věc, ale my místem šetřit nemusíme a střecha nám bude stačit extenzivní. Kopretiny a slzičky Panny Marie si nasázím na sklípek, na domě budou rozchodníky a netřesky. Kdzž si vzpomenu na ty nádherné netřesky v Pyrenejích, kam se na ně hrabou růže.

Dům budeme stavět dodavatelsky, jednodušší věci si ale uděláme sami. Vašek má nutkání zařadit mezi tyto jednodušší věci i střechu, já jsem ale pesimista. Extenzivní zelené střechy vyžadují odborný návrh skladby střechy a já bych moc ráda měla práavě na tohle pořádnou záruku. Už se vidím, jak se za pět let s ěkým handrkujeme, že jsme určitě museli při sáyení nebo pokádce substrátu protrhnout fólii, protože jinak by nám přece dovnitř neteklo. No uvidíme.

Literatura říká, že důležitými vrstvami ve skladbě vegetační střechy jsou:

• hydroizolační vrstva – tvoří ji modifikovaný pás nebo speciální fólie; jejím úkolem je chránit jednotlivé vrstvy střešního pláště a konstrukci před povětrnostními vlivy, hlavně před pronikáním vody, vlhkosti a větru;
• tepelná izolace – zabezpečuje tepelně izolační vlastnosti konstrukce střechy;
• lepicí vrstva – zabezpečuje fixní polohu tepelné izolace;
• kotvicí prvek – zabezpečuje přenos zátěže vnějších sil (vítr) do nosné konstrukce střechy;
• parozábrana – omezuje přestup vodní páry a tvorbu kondenzátu v tepelné izolaci; musí být z pevné fólie s velmi nízkou difúzí;
• nosná konstrukce střechy – obyčejně ji tvoří železobetonová deska nebo ocelová konstrukce.
  

Před zakládáním střešní zeleně se musí:

• zohlednit nosnost konstrukce,
• zabránit prosakování vody a prorůstání kořenů střešní konstrukcí,
• zohlednit intenzitu využívání střešní zeleně (typ vegetačního krytu).
  

Extenzivní zelená střecha má nižší porost (tráva, květiny, bonsaje, nízké keříky), který bez poškození překonává i období sucha a po deštích lehce regeneruje. Zeleň se udržuje samovýsevem nebo vegetativně (kořeny, kořenovými výběžky, plazením atd.) a na její údržbu není potřebný zásah člověka (bez hnojení, kosení a zavlažování). Porost je zásobován vodou a živinami přirozenými procesy. Vegetační vrstvy založené na vzlínavé hlíně nebo jílu plní zároveň funkci drenáže. V těchto případech je někdy možné vynechat drenážní vrstvu.

Extenzivní zeleň může růst na tenké vrstvě vegetačního substrátu (20 až 60 mm), na středně silné vrstvě substrátu (60 až 150 mm), příp. na silné vrstvě vegetačního substrátu (150 až 200 mm, maximálně 300 mm). Kořínky rostlin působí jako stabilizátor proti vlivu větru. Na takto realizované zelené střeše je třeba oblasti s vyšším sáním větru (při atikách) zatížit například dlažbou.

Extenzivní zelená střecha obsahuje stejné spodní vrstvy (nosná konstrukce, parozábrana a tepelná izolace) jako jiné střešní konstrukce. Je však potřeba, aby se nad tepelnou izolací nacházely vrstvy v následujícím pořadí.

Hydroizolační fólie – slouží k zabránění pronikání vody a musí být odolná proti prorůstání kořínků rostlin (je však nutné použít i samostatnou ochranu proti prorůstání kořínků). Hydroizolace se instaluje na spádovou vrstvu nad nosnou konstrukcí střechy. Minimální spád, který zabraňuje akumulaci vody, je 1 až 2 %.
Hydroizolační fólie může být zpevněna izolační tkaninou (propylenová syntetická geotextilie). Sortiment fólií je široký (HIF 804, HIF 805, Izopol 621, Ekoplast 806 a jiné). Při manipulaci je třeba dbát o to, aby nedošlo k jejímu porušení a zabránilo se tak nežádoucím škodám.

Ochranná vrstva – zabraňuje porušení hydroizolační vrstvy kořeny rostlin. K tomuto účelu se používají různé typy plastových rohoží.

Drenážní vrstva (od 50 do 100 mm) – zadržuje srážkovou a závlahovou vodu v pórech a přebytečnou vodu odvádí do průpadových odtoků. Některé systémy umožňují vzlínání zadržované srážkové vody a zabezpečují tak závlahu v období beze srážek. Drenáž tvoří štěrkopísky a štěrky, které však patří k nejtěžším materiálům. Proto jsou v současnosti nahrazovány lehčími stavebními materiály, jako jsou lávové tufy, granulovaný pálený jíl, drcená láva nebo cihla, drenážní desky a jiné. Vhodným materiálem je také keramzit, který je dvaapůlkrát lehčí než štěrk a má čtyřicetiprocentní až šedesátiprocentní pórovitost. Na plošnou drenáž se doporučuje uložit několik milimetrů širokou vrstvu keramzitu. K podpoře rychlejšího odvodu vody se keramzitová vrstva fixuje drenážními trubičkami.

Jako drenážní vrstvy se mohou použít i lehčí synteticky vyráběné dvousložkové prefabrikáty nebo drenážní materiály se systémem propojených kanálků a drenážní rohože.

Filtrační vrstva – tvoří rozhraní mezi drenážní vrstvou a vegetačním substrátem. Jejím úkolem je zabránit zanášení a ucpávání drenážní vrstvy jemnými částicemi substrátu. Základním materiálem je říční písek (frakce 1 až 4 mm) aplikovaný v tloušťce 30 až 50 mm. Jako filtrační vrstvu lze použít i velmi lehké organické pěnové materiály, skelnou vatu, sklotextilní vložku, vláknitou rašelinu. Z novějších moderních materiálů se mohou použít syntetické geotextilie z propylenu nebo polypropylenu, případně rohože z minerální plsti nebo jiných materiálů.

Vegetační substrát (od 20 do 300 mm) – vytváří potřebný základ na zakořenění a růst rostlin. Jeho tloušťka závisí na nosnosti střešní konstrukce a stanovišti a typu střešní zeleně. Substrát musí mít nízkou hmotnost, malý podíl humusu, vysokou vodní kapacitu, schopnost absorbovat živiny, musí být dobře provzdušněný a dobře propojený.

Rostliny – pro naše potřeby to budou asi hlavně roychodníky a netřesky, pak trocha bylinek a nějaká ta travina

Literatura a články

tady a taky tady jsou zajímavé články a pěkné obrázky v češtině, tady v němčině. Vyšlo i několik zajímavých knih, mnohé z nich jsou k dispozici v knihovně. Rozhodně stojí za to zajít si do ekologického institutu Veronica.

Rostliny 

Mne zajímají hlavně rostliny, chceme si je totiž předpěstovat sami. Při ceně sklaniček v zahradnictví se mi protočily panenky. Cena u realizační firmy je sice přiměřenější, 6Kč bez dph, ale když se vynásobí několika tisící, tak to také naskakuje. K tomu mne zarazilo, že zatímco tady v ČR se sází na střechy jednotlivé rostliny, které se samozřejmě prodávají po kusech, v Německu to dělají rovnou po pytlech. Cena je pak někde jinde.

Sedumsprossen sind abgeschnittene Triebe der Sedumpflanzen, die man für extensive Dachbegrünungen auf das Substrat ausstreuen kann. Für 1 m² Dachbegrünung werden 100 g Sedumsprossen benötigt, tzn. na 100m velkou střechu je třeba asi 10kg rostlin v ceně 150€.

Na podobnou cenu bysme se dostali jen tehdy, pokud zasadíme 5 roslin na metr. To je docela málo, na netu píšou, že Um ein gutes Ergebnis zu erzielen, sollte man 16 bis 20 Pflanzen pro Quadratmeter setzen.

A protože tu žádný levný pytel s rozchodníky neseženeme a dovoz z Německa nestihneme časově, začneme si milé sedum pěstovat sami. Zatím to vypadá na  Sedum album a asi S. sexangulare, protože alle anderen Arten und vor allem auch die mitunter empfohlenen Kräuter brauchen ausreichend Wasser. Že by to byl ten důvod, proč tolik čerstvě vysázených druhů údajně vymrzá a všichni dosazují jak o život? Že by ty chudinky jednoduše uschly? Proč by to nebyl ten stejný problém jako u nově vysazených stromků. Všichni si myslí že umrzly a ono chyba lávky, chybí jim prostě voda. Naše zahrada by mohla vyprávět.

Substrát

Die Flächengewichte der Aufbauten werden wesentlich durch das Substrat bestimmt. Je cm Schichtdicke beträgt das Gewicht der marktüblichen Mineralsubstrate ca. 10 bis 13 kg/m² in wassergesättigtem Zustand. Für eine Sedumbegrünung sind mindestens 6 cm Substrat empfehlenswert. Inklusive Vegetation, Filter- und Dränschicht werden so ca. 70 bis 100 kg/m² Flächengewicht erreicht. Sedum-Kraut Begrünungen mit mindestens 8 cm Wurzelraum beginnen bei etwa 90 bis 130 kg/m². 

Nevidím zde příliš rozdíl k normální zemině, ale tyhle údaje asi nepočítají s mokrou zeminou???

Zemina	Měrná hmotnost	Objemová hmotnost
	t.m-3
štěrky a písky	2,65	2,0-2,2
prachovité písky, písčité hlíny	6,67	1,9-2,1
prachovité hlíny	2,70	1,9-2,1
jíly	2,75	2,1-2,2

Střešní substrát - základ pro zelené střechy

Střešní substrát je základním funkčním prvkem zelené střechy. Dosud přetrvávající názor některých stavebníků, že pro účely založení zelené střechy je možné použít běžnou ornici, je dnes již zjevným anachronizmem. „Proti" hovoří řada konstrukčních i funkčních důvodů. Předně je to jen velmi zřídka kdy vhodný chemismus neupravené půdy, většinou neodpovídající požadavkům vysazované vegerace. Obdodně nevhodná vodopropustnost - hlinité a jílovité půdy mají nízkou vodopropustnost, dochází k nepravidelnému zásobení vegetace vodou, vymývání a odnosu materiálu, zanášení konstrukčních prvků atd. Naopak písčité půdy jsou už příliš vodopropustné a mají nízkou schopnost potřebnou vláhu zadržovat. V neposlední řadě je zde též faktor hmotnostní; oproti speciálním střešním substrátům má běžná zemina až dvojnásobnou hmotnost při stejném objemu, což zvyšuje požadavky na únosnost konstrukcí a tím stavbu neúměrně prodražuje. Jednoznačně lze tedy říci, že pro zakložení zelené střechy je třeba použít střešní substrát.

Střešní substrát - složení a funkce

Každý střešní substrát je vždy směsí několika základních složek, jejich vzájemný poměr pak zabezpečuje jeho celkovou funkci, specifickou druh od druhu substrátu. Základem je směs přírodních a umělých silikátů, které spolu s dalšími komponenty zajišťují dostatečnou schopnost jímat a zadržovat vodu při zachování přiměřené vodopropustnosti, zadržovat a plynule uvolňovat potřebné živiny a v neposlední řadě jsou „vylehčené", tedy mají nízkou měrnou hmotnost. Exituje řada více či méně sofistikovaných recepur a návodů na přípravu takových směsí - střešních substrátů.

Střešní substrát  - který zvolit?

Volba druhu střešního substrátu závisí od typu zelené střechy, kterou hodláme zakládat. Podle toho se střešní substráty dělí zhruba na dvě skupiny:

• intenzivní střešní substráty - pro stavbu intenzivních zelených střech, tzv. střešních zahrad, trvale kultivovaných, využívaných pobytově, vybavených mobiliářem atd.
• extenzivní střešní substráty - určené pro zelené střechy - pohledové

Společnost ACRE, spol. s r. o. nabízí kompletní škálu střešních substrátů. Základem a převažující složkou všech vyráběných typů je spongilit v kombinaci s drceným i nedrceným expandovaným jílem. Dále směs tvoří - podle druhu a určení substrátu, též drcená cihla, rašelina, event. bezplevelný kompost.

Společnost ACRE, spol. s r. o. nabízí následující druhy střešního substrátu:

Jednovrstevný extenzivní střešní substrát s podílem spongilitu, užitný vzor č. 22941, je určen pro zřizování ozeleněných střech, sloužících zejména k dekoračním účelům a kde je požadavek na potřebu jen minimální údržby. Je vhodný pro pěstování sukulentních (rozchodníky, netřesky) a dalších suchomilných rostlin, kde zastává jak funkci vegetační vrstvy, tak zároveň plní i funkci drenáže. Používá se zejména tam, kde je vyprojektován střešní substrát o tloušťce do 20 cm.
Lehký extenzivní střešní substrát s podílem spongilitu, užitný vzor č. 22942, je rovněž určen pro zřizování zelených střech s převažující pohledovou funkcí, avšak s vícevrstevnou skladbou (drenážní a hydroakumulační funkci plní jiné vrstvy), když tento substrát slouží zejména jako vegetační vrstva. Používá se tam, kde je požadavek na snížení nároků na únosnost střešní konstrukce.
Extenzivní střešní substrát s podílem spongilitu, užitný vzor č. 22944, se používá jako vegetační vrstva pro pěstování sukulentních a jiných suchomilných rostlin na extenzivně udržovaných zelených střechách s vícevrstevnou skladbou.

Jednovrstvý střešní substrát této firmy se skládá údajně z 55% ze spongilitu, 20% liadrainu, 20% keramzitu a 5% rašeliny. Pro extenzivní střechy se používá drcený spongilit s přídavkem 15–30 % obj. drceného expandovaného jílu a 15 % obj. rašeliny. Pro zvýšení vodopropustnosti a vzdušné kapacity se u jednovrstevných střešních substrátů kombinuje drcený keramzit (liadrein) v objemu 15-20 % obj.  s nedrceným keramzitem v objemu 15–20 % obj. a snižuje se podíl rašeliny. Jsem v pokušení nedat ji vůbec, přece jenom mi její těžba není moc sympatická. Zbytek složení docela ujde a neměl by být problém všechny přísady sehnat. Teď ještě co je spongilit :-)

Spongilit je jemnozrnný křemičitovápenatý slínovec - jeden z druhů opuky, tedy hlubokomořská usazená hornina, pocházející povětšinou ze svrchní křídy - stupeň turon, stáří kolem 90 mil. let. Hojně je zastoupen v křídě Českého masívu, kde vytváří mocná souvrství. Charakteristické je pro něj specifické složení - tvoří ho vedle jílovitých a prachovitých částice s vysokým obsahem vápníku též hojné zbytky křemitých živočišných hub (kmen Porifera, třída Hexactinelida) - tříosých jehlic mikroskopických rozměrů, tvořících za života hub oporu jejich těl. Složení spongilitů z různých míst a vrstev, resp. opuk obecně, není stejnorodé, je to právě množství jehlic, které určuje jejich pevnost a trvanlivost. Samotný spongilit je lehká, pórovita hornina, většinou bílé barvy, event. zabarvená příměsí železa či manganu do žluta, okrova, nebo do hněda.
Vlastnosti spongilitu
Drcený spongilit má řadu cenných vlastností, z nichž pro zahradnickou praxi jsou významné zejména:

• vysoká nasákavost (20% hmotnostních)
• dobrá propustnost
• neutrální pH
• sterilita (čistý spongilit neobsahuje semena plevelů ani zárodky patogenů)
• nízká specifická hmotnost

To všechno jsou vlastnosti, které předurčují spongilit jako cenný a perspektivní materiál v zahradnické praxi.

V lomu se prodává drť asi 30Kč za kubík, teď jen najít ten správný lom dostatečně blízko. Proč jsou všechny v Čechách?

Keramzit, velmi zajímavý materiál nepřírodního původu má celou škálu použití, od stavebnictví, přes izolace až po použití v zahradách nebo při hydroponickém pěstování okrasných rostlin. Keramzit je vlastně umělý materiál - nikde se netěží, ale vyrábí se za vysokých teplot ve speciálních pecích z pečlivě vybíraného druhu jílu, podobně jako se vyrábí třeba smalt nebo smaltované nádobí. Díky chemickým procesům za vysokých teplot jíl díky vzniku porovité struktury získá na objemu zhruba 3-3,5 násobek původního objemu - a vznikne keramzit.

Keramzit se díky svým zvláštním vlastnostem výborně hodí jako materiál pro zelené střechy. „Zelená“ střecha se stává stále oblíbenějším architektonickým prvkem. Kromě estetického přínosu jsou zde však i mnohé další. Například ze stavebně fyzikálního pohledu jsou to zlepšené tepelné i zvukově izolační vlastnosti, ochrana střechy před velkými teplotními výkyvy a ultrafialovým zářením či ochrana před mechanickým poškozením. Z pohledu ekologie je přínosem bezesporu především zpětné získání hodnotné vegetační plochy, ale také zlepšení mikroklimatu díky absorbci kysličníku uhličitého a dodávání kyslíku fotosyntézou. Zanedbatelný není ani ekonomický pohled na věc. Zelená střecha totiž znamená úsporu energie díky zlepšené tepelné izolaci střechy a snížení nákladů na údržbu díky účinné ochraně celé střešní konstrukce. O tom, zda a jakým způsobem lze střechu ozelenit, rozhoduje její únosnost, požadavek na její budoucí využívání a možnost jak zabránit prorůstání kořenů rostlin do střešní konstrukce.

Liadrain - drcené kamenivo do živných substrátů

Liadrain je drcené keramické kamenivo Liapor (dřív se výrobek jmenoval Keramzit), které se přidává jako přísada do živných substrátů. Přídáním Liadrainu lze zlepšit vlastnosti organických substrátů, především jeho fyzikální vlastnosti. LiadrainVertikal zase pomáhá dlouhodobě regulovat vlhkost v kořenovém prostoru stromů.
Liadrain se využívá při realizaci zelených ploch a při extenzivním a intenzivním ozelenění střech a teras, případně do receptur substrátů pro pěstování rostlin. Základní dodávaná drcená frakce je o zrnitosti 2–8 mm. Na zakázku po předchozí dohodě mohou být rovněž dodávány i jiné drcené frakce o zrnitosti 0–4, 4–6, příp. 0–16 mm.

Optigrün-Anspritzbegrünung/ Nassansaat (alternativ Trocken-ansaat) Ansaat-Verfahren mit speziellem Keimsubstrat und abgestimmter Saatgutmischung besteht aus vielen Kräutern und einigen Gräsern sowie Sedum-Sprossen in mehreren Arten
Optigrün-Extensiv- Einschicht-substrat Typ M* (8 cm)  Auf einschichtige extensive Bauweise abgestimmtes Substrat mit hoher Wasserkapazität und guter Dränleistung
Optigrün-Triangelwasserleitsystem Zur schnellen Wasserableitung und −verteilung, bestehend aus Kombi- Kontrollschacht und Wasserleit-profilen. Mehr durchwurzelbarer Raum für die Vegetation
Optigrün- Schutz- und Speichervlies Typ RMS 300 (500)**Schützt die Dachabdichtung vor Beschädigungen und speichert Wasser. Bei Umkehrdächern anstelle des RMS-Vlieses das Optigrün-Rieselschutzvlies Typ RS verwenden.